Dotazy k zkonu 137/2006 Sb.

Otázky a odpovědi

RTS, a.s. se dlouhodobě zabývá zadáváním veřejných zakázek. Při této činnosti se setkáváme s řadou dotazů. Na této straně naleznete nejčastější otázky, se kterými jste se na nás obrátili za účinnosti zákona č. 137/2006 Sb.

Dotazy podle kategorií

• » Obecná ustanovení, základní pojmy (75 otázek)
• » Předpokládaná hodnota veřejné zakázky (16 otázek)
• » Zadávací dokumentace a technické podmínky (36 otázek)
• » Kvalifikace dodavatelů (64 otázek)
• » Nabídky (podání, posouzení a hodnocení) (58 otázek)
• » Otevírání obálek (10 otázek)
• » Ukončení zadávacího řízení (24 otázek)
• » Námitky (6 otázek)
• » Ostatní (nezařazené) (49 otázek)

Dotazy z kategorie: Nmitky

Vyhlášení nového zadávacího řízení ihned po zrušeneném |  15.02.2013

Dobrý den,
chtěla bych se Vás požádat o názor na následující situaci: Pokud zrušíme zadávací řízení (podlimitní veřejná zakázka na dodávky zadávaná v otevřeném ZŘ) v souladu s § 84 odst. 1 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, protože jsme obdrželi pouze jedinou nabídku, můžeme neprodleně po rozhodnutí o zrušení resp. uveřejnění rozhodnutí na Věstník VZ zahájit nové zadávací řízení ze stejných podmínek? Jedná se o to , abychom nemuseli čekat na možné odvolání, protože by v tomto případě neměl být nikdo, kdo by tento úkon mohl provést. Jedinou nabídku jsme neotevřeli a jediný uchazeč musí respektovat rozhodnutí zadavatele na základě zákonného ustanovení. Samozřejmě bychom počkali, zda někdo nepodá námitku proti zadávací dokumentaci, ale ta uplyne za 4 dny. Zákon tuto situaci neřeší, pouze je ve výkladu uvedeno upozornění, že lhůta pro podání námitek platí i pro Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.
Děkuji velice a přeji příjemný víkend

Z dikce § 110 zákona je patrné, že u nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek může kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona zadavatelem hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, podat zadavateli námitky, přičemž námitky lze podat proti všem úkonům zadavatele. Tato ustanovení zahrnují tedy i právo dodavatele podat námitky proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Zrušil-li zadavatel zadávací řízení, měl by ve svém vlastním zájmu nechat uplynout lhůtu pro podání případných námitek a teprve jejím marným uplynutím považovat zadávací řízení za „skutečně“ zrušené. Nelze vyloučit, že dodavatel bude proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení namítat a podá i návrh na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který rozhodne o tom, že zrušeno bylo zadavatelem v rozporu se zákonem a vrátí zadávací řízení do stavu před rozhodnutím zadavatele o zrušení zadávacího řízení. Přesto, jak je výše dotazováno, zákon nezná žádnou lhůtu nebo vazbu v případech, kdy zadávací řízení bylo zrušeno a zadavatel hodlá okamžitě vyhlásit zadávací řízení nové. Zadavatel může nové zadávací řízení zahájit ihned po zrušení předchozího, pouze však s tím rizikem, že pokud by nastala situace popsaná výše, musel by zadavatel nově vyhlášené zadávací řízení zrušit.
Jen pro úplnost upozorňuji na ne zcela ideální řešení dané situace v souvislosti s povinností zadavatele, uveřejňovat. Podle zákona (§ 84 odstavec 7) zadavatel odešle oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí, to j povinnost, kterou zadavatel splnit musí. Pokud by došlo k situaci, kdy na základě námitek dodavatele nebo rozhodnutím ÚOHS bude akt zrušení zadávacího řízení zrušen, protože zadavatel zrušil nezákonně a zadávací řízení bude dokončeno, pak ve Věstníku veřejných zakázek bude k jednomu a témuž zadávacímu řízení uveřejněno oznámení o zahájení zadávacího řízení, oznámení o zadání veřejné zakázky (výsledek) a oznámení o zrušení zadávacího řízení (Věstník veřejných zakázek nemá ve svých provozních podmínkách formulář, kterým by se původní zrušení zrušilo). Takto uveřejněno pak zcela jistě nemá znaky transparentnosti. V dotazovaném případě je však riziko pospané nulové, protože bylo zadávací řízení zrušeno ze zákonných důvodů a zadavatel tedy může bez obav vyhlásit ihned zadávací řízení znovu.

Nahlížení do Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek |  18.05.2011

Vážení,
obracím se na Vás jako na odbornou společnost dlouhodobě působící v oblasti veřejných zakázek s následujícím dotazem a prosím o Váš názor.
Dle zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a jeho ustanovení v §80 odst. 1, je zadavatel povinen vyhotovit "Zprávu o posouzení a hodnocení nabídek", která obsahuje kromě jiného seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu a hodnocení zbývajících nabídek.
Dle aktuálního znění §80 odst. 3, je zadavatel povinen umožnit do uzavření smlouvy všem uchazečům, jejichž nabídky byly předmětem hodnocení, pořídit si z ní výpisy, kopie nebo její opisy. Do novelizace 15.9.2010 bylo znění §80 odst. 3 odlišné. Vyplývalo z něj, že do zprávy mohou nahlédnout všichni uchazeči. Po tomto datu bylo znění odstavce doplněno o text "jejichž nabídky byly předmětem hodnocení".
Je nutno chápat tuto skutečnost tak, že pokud byl uchazeč ze zadávacího řízení vyloučen pro nesplnění kvalifikace, jeho nabídka byla posouzena jako nevyhovující a nebyla následně komisí hodnocena, nemá takový uchazeč nárok do zprávy nahlédnout jak tomu bylo před novelizací?
Zpráva přitom může pro takového uchazeče obsahovat důležité podklady pro podání námitek. Například je-li přesvědčen o nesprávnému postupu hodnotící komise při posuzování splnění kvalifikace uchazečů apod.
Předem děkuji za odpověď.

Dobrý den,
otázka má dvě roviny. V rámci první, obecné, neexistuje žádný logický nebo rozumný důvod bránit komukoliv nahlížet do Zprávy o posouzení a hodnocení. Jde o dokument, který popisuje práci a závěry hodnotící komise, které mají pro všechny dodavatele rozhodující význam a mělo by tedy být každému, kdo o to požádá umožněno v zájmu transparentnosti do Zprávy nahlížet.
Bohužel existuje ustanovení § 80 odstavec 3 zákona z nějž vyplývá, že povinnost zadavatele umožnit nahlédnout platí jen ve vztahu k uchazečům, jejichž nabídky byly předmětem hodnocení. Co je myšleno pojmem předmět hodnocení ze zákona dovodit nelze. Přesto je od sebe třeba odlišovat procesní kroky posouzení kvalifikace, posouzení nabídek a hodnocení nabídek. Z dikce zákona lze vyvodit, že nejprve probíhá posouzení kvalifikace, poté posouzení nabídek a následně hodnocení nabídek, přičemž pokud nabídka v některé části posouzení nevyhoví je vyřazena (a dodavatel vyloučen) a již není zahrnuta do hodnocení (nestane se tedy předmětem hodnocení).
Tedy podle zákona není zadavatel povinen vyloučeným dodavatelům umožnit nahlížení do Zprávy. Zadavatel však musí jako základní zásadu dodržovat transparentnost zadávacího řízení, tato zásada je hlavním parametrem postupu zadavatele. Jestliže zákon výslovně nestanoví zákaz nahlížení (povinnost umožnit určitým osobám neznamená neumožnit jiným) pak v zájmu transparentnosti by zadavatel měl umožnit nahlédnutí tomu uchazeči, který o to požádá.

Možnost zrušení zadávacího řízení během přezkumu ÚOHS |  08.02.2010

Dobrý den, prosím, jestli byste mi mohli poradit v následující věci. Pokud je zadávací řízení veřejné zakázky přezkoumáváno u ÚOHSu (ÚOHS vydal předběžné opatření – zákaz uzavření smlouvy s vybraným uchazečem) je v této fázi možné výběrové řízení zrušit? Nebo je nutné čekat na rozhodnutí ÚOHSu?

Dobrý den, v případě, že byl včas podán návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách nesmí zadavatel ve lhůtě do 45 dnů ode dne doručení námitek zrušit zadávací řízení (viz § 111 odstavec 5 zákona). Po uplynutí této lhůty lze zadávací řízení zrušit, samozřejmě pokud jsou naplněny zákonné podmínky dle § 84 zákona ke zrušení zadávacího řízení. Pokud tedy ÚOHS vydal předběžné opatření spočívající v zákazu uzavření smlouvy v zadávacím řízení, je velmi pravděpodobné, že kontrolou postupu zadavatele dohledal nějaké vady, mající vliv na pořadí nabídek a tímto opatřením brání zadavateli uzavřít smlouvu v rozporu se zákonem. Protože však ÚOHS nevydal předběžné opatření spočívající v pozastavení zadávacího řízení, máme za to, že zrušení zadávacího řízení po uplynutí popsané lhůty možné je. V takovém případě lze zadavateli doporučit, aby zadavatel Úřad o přípravě takového kroku předem informoval.

Odmítnutí převzetí rozhodnutí zadavatele |  05.05.2009

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda jsou nějaké zákonné možnosti v pokračování zadávacího řízení, když jeden z neúspěšných uchazečů vědomě odmítá převzít oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, jež mu byla zaslaná poštou s oznámením o doručení. Zadavatele samozřejmě tíží doba 15 dnů ode dne doručení pro odvolání. Děkuji velmi za odpověď. B.B.

Pravidla pro doručování písemností obsahoval minulý zákon o veřejných zakázkách (40/2004 Sb.), který stanovil pravidla jak pro nevyzvednutí zásilky, tak i pro odmítnutí převzetí.
Současný zákon č. 137/2006 Sb. takovéto ustanovení neobsahuje. Ale vzhledem k tomu, že ve svých ustanoveních ohledně dohledu nad zadáváním veřejných zakázek odkazuje na správní řád, je patrné, že v případě, kdy některé otázky zákon o veřejných zakázkách neupravuje, můžeme použít ustanovení správního řádu.
Zákon č. 500/2004 Sb, správní řád upravuje překážky v doručování v § 24. V případě, že adresát není zastižen, je zásilka uložena a adresát má lhůtu 10 dní k jejímu vyzvednutí. Jestliže si ji adresát nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty.
V případě, že adresát odmítne zásilku převzít, se písemnost považuje za doručenou dnem neúspěšného pokusu o doručení.

Námitky pro zadávací dokumentaci |  09.10.2008

Obracím se na Vás s prosbou o radu v následující situaci. Zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel námitky proti zadávacím podmínkám. Ve lhůtě do 10 dnů pro přezkoumání námitek uplynula lhůta pro podání nabídek a rovněž proběhlo otevírání obálek. Zadavatel po otevření obálek uznal námitky jako oprávněné. Stěžovatel uvedl, že jako nápravu požaduje úpravu zadávacích podmínek (které považuje za diskriminační) a tudíž i prodloužení lhůty pro podání nabídek. Dle našeho názoru tento požadavek nelze splnit, protože lhůta pro podání nabídek již uběhla. Jako jediné řešení nápravy považujeme zrušení zadávacího řízení (jedná se o otevřené řízení) a to dle § 84 2e). Postupoval zadavatel správně? A jak by zadavatel měl postupovat v případě, že lhůta pro podání nabídek by sice uběhla, ale nabídky by do rozhodnutí o námitkách neotevřel? Tj. bylo by oprávněné, kdyby zadávací řízení zrušil, nebo by měl přistoupit k úpravě zadávacích podmínek a prodloužení lhůty, přesto, že byly již podány nějaké nabídky?

Zjistí-li zadavatel kdykoliv v průběhu zadávacího řízení, že některé z podmínek zadání jsou v rozporu se zásadami zákona, pak je jeho povinností takový stav napravit. Právě doba zjištění takového stavu rozhoduje o způsobu nápravy. Před podáním nabídek lze nalezenou vadu odstranit tak, že zadavatel z vlastního podnětu provede změnu v kvalifikačních podmínkách, tuto změnu uveřejní formou opravného oznámení v Informačním systému a přiměřeně prodlouží lhůtu po podání nabídek. Pokud však je vada zjištěna až po podání nabídek, pak nelze postupovat jinak, než v souladu s ustanovením § 84 odstavec 2 písmeno e) zákona zadávací řízení zrušit. Na zadavateli nelze požadovat, aby zadávací řízení dokončil, když v jeho průběhu byl porušen zákon, v tomto případě nesprávnou formulací zadávacích podmínek.

K druhé části otázky pak sděluji, že pokud jsou již podány nabídky nelze lhůtu pro jejich podání prodlužovat, protože tato lhůta již uplynula (není tedy co prodloužit).

Úkony během lhůty pro podání námitek |  18.01.2008

Zadavatel veřejné nadlimitní zakázky na stavební práce zadané v otevřeném řízení dle zák. č. 137/2006 Sb. obdržel 10 nabídek. Jeden uchazeč byl vyloučen při otevírání obálek. Námitky nepodal. Osm uchazečů bylo vyloučeno při posuzování nabídek. Tři z nich podali námitky. Dvěma z nich byly námitky uznány. Třetímu byly zaslané námitky rovněž uznány, ale byl znovu vyloučen pro zbývající důvody. Vzhledem k tomu, že proti rozhodnutí výběru nejvhodnější nabídky byly podány námitky kterým zadavatel vyhověl a tím byl navýšen počet hodnocených nabídek, bylo nutné hodnocení a výběr provést znovu. Zadavatel proto zrušil výběr nejvhodnější nabídky. Toto rozhodnutí odeslal všem uchazečům kteří nebyli vyloučení z účasti v zadávacím řízení, včetně uchazeče jemuž dosud běží lhůta pro podání námitek proti rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení. Lze nyní provádět nové hodnocení a výběr nejvhodnější nabídky, tedy v době, kdy běží uchazečům lhůta pro podání námitek proti rozhodnutí o zrušení předchozího hodnocení nabídek a výběru nejvhodnější nabídky?

Zadavatel může rozhodnout o novém posouzení a hodnocení pouze v případě, pokud zjistí, že hodnotící komise porušila zákon. V popisovaném případě, kdy zadavatel námitky stěžovatelů uznal jako důvodné, lze takovýto stav (porušení zákona komisí) dovodit. Jestliže tedy zadavatel zrušil své původní rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky (opět lze jen předpokládat, že zrušil i vyloučení některých uchazečů), pak v provedení nového posouzení a hodnocení může pokračovat i ve lhůtě, ve které běží současně lhůta pro podání námitek, jen se vystavuje riziku, že v této lhůtě obdrží námitky, které následně rovněž uzná a bude muset začít s posuzováním a hodnocením znovu. Jediné, co je ve lhůtě pro podání námitek zadavateli zákonem zakázáno je uzavření smlouvy či zrušení zadávacího řízení. Pouze pro úplnost a nad rámec dotazu sdělujeme, že popsaný stav je natolik komplikovaný, že doporučujeme audit průběhu zadávacího řízení.